Neděle 25.6.2017

Zastávka v zámeckém parku Laxenburg může být vítaným zpestřením cesty. Jedná se o snadno dostupné místo kousek od dálnice s velkým parkovištěm. Jako sjezd z dálnice použijeme Wiener Neudorf (9) a vydáme se ve směru Achau, na prvním kruhovém objezdu odbočíme doprava a přijedeme do obce Laxenburg. U vchodu do parku je velké parkoviště. Pro rok 2018 je vstupné do parku ve výši 2,60 EUR za dospělého a 1,50 EUR pro děti 6-14 let. Upozorňuji, že se platí za psa téměř jako za dospělého člověka. V parku je velké dětské hřiště, pěkné jezírko, kde si lze půjčit šlapadlo, několik občerstvení, zámeček (tam se platí vstup zvlášť). K zámku se lze dostat procházkou asi za 30 minut nebo lze použít přívoz přes jezero (0,60 EUR). Voda v jezírku je bohužel dost špinavá a určitě se zde nelze koupat. V okolí Vídně se ale jedná o rychlou zastávku v přírodě. My jsme se zde  zastavili kvůli počasí – bylo to poslední místo, kde bylo ještě pěkně (pak se zatáhlo a přišla bouřka s prudkým lijákem, která nás provázela až do Slovinska). Naše děti také v okolí Vídně začínají vyžadovat přestávku.



Booking.com


Laxenburg

Laxenburg

Laxenburg

Laxenburg

Laxenburg

Laxenburg

Laxenburg

Laxenburg

Velika Planina Slovinsko

Neděle 25.6.2017

V neděli 25.6.2017 jsme konečně vyrazili na cestu. Obvykle jedeme mezi čtvrtou a pátou ráno – řidič je relativně dost vyspalý, děti oblečeme a přeneseme do auta a ještě 2-3 hodiny spí. Přemýšleli jsme o cestě přes noc a vždy jsme si to nakonec rozmysleli. Ušetřili bychom zdánlivě čas, ale druhý den bychom byli nepoužitelní – přece jen naše dovolená není o ležení na pláži.



Booking.com


Cesta z Čech a zpět do Čech je vždy nejhorší část celé dovolené. Snažím se vždy nalézt něco zajímavého přibližně v polovině trasy a cestu rozdělit. Měl jsem několik tipů na zastávku v Alpách, ale vzhledem k počasí to dopadlo jinak.

Naše trasa byla tedy následující: Červený Kostelec – Brno – Mikulov – Wien – Graz – Maribor – Velenje – Topolšica. Celkem zhruba 8 hodin, 645 km. Je to profláknutá trasa pro všechny dovolenkáře v Chorvatsku, většina Čechů ji zná jako své boty. Asi není třeba se o ní rozepisovat – není vhodná pro sobotní přesun během sezóny, často jsou zde zácpy. My se snažíme volit buď neděli nebo alespoň cestu mimo sezónu. V tomto roce již bylo otevřeno dalších pár kilometrů dálnice před Vídní, ale cesta od hranice na dálnici se zdá být nekonečná.

K této cestě jedna rada: zastavte na poslední benzínce v Mikulově ještě v Čechách. Mohlo by se zdát, že úroveň toalet v Čechách a v Rakousku je rozdílná ku prospěchu Rakouska, ale určitě to neplatí o úseku Mikulov – Vídeň.

Počasí bylo pěkné, bylo teplo a slunce, ale předpověď říkala prudké srážky v Alpách a ve Slovinsku. Proto jsme se rozhodli, že si uděláme zastávku trochu dříve – kousek za Vídní v parku u zámku Laxenburg. Je to příhodné místo, protože je to pár minut za sjezdem z dálnice, takže zcela minimální zajížďka. O tomto místě již v dalším příspěvku.

Pro cestu do Grazu se poté nabízí cesta po rychlostní silnici S6 přes Semmering. Tato silnice je malebnější a je zde mnohem menší provoz než na dálnici A2. Jedná se o rozdíl 10 km a asi 5 minut. Z rychlostní silnice S6 se u města Bruck an der Mur odbočí na S35 a v Grazu je již průběh silnice stejný jako po dálnici A2.

Za Mariborem se pokračuje dále směrem na Ljublaň. Poslední úsek po silnici 4 vede přes město Velenje – sídlo elektrárny a závodu Gorenje. Sice upravené, ale moderní město bez historické zástavby. Je až s podivem, že po pár kilometrech se objeví hory a malebné vesničky. Naše cesta končila v obci Topolšica, kam jsme přijeli zhruba kolem 15. hodiny již po dešti.