Klášter opuštěný v horách – Svatý Jan Bigorski – perla západní Makedonie

Do Makedonie se kromě neporušené panenské přírody jezdí obdivovat pravoslavné sakrální památky. Množství klášterů rozesetých po celé zemi, často skrytých před zraky běžných turistů je až neuvěřitelné. Mnohdy se navíc nacházejí na místech, kde vyrostly v souladu s přírodou, uprostřed divokých hor či přilepené k vysokým skalním stěnám. V Národním parku Mavrovo se nachází jeden z nejkrásnějších klášteru v Makedonii. Vydejte se s námi soutěskou řeky Radika až ke klášteru Svatý Jan Bigorski.
Booking.com

Samotná vesnička Mavrovo nás příliš neupoutala, ale po báječném noclehu v zapomenuté vesničce Vrben nás čekala další část národního parku. Od jezera jsme vyrazili ještě blíž k albánským hranicím a zastavili v místě zvaném Trnica. Tady je postavený moderní hotel západního standardu s farmářským obchodem, který tak kontrastuje s okolními vesnicemi. Vakuově zabalené ekologické sýry vyráběné na místní farmě vedle výborných uzenin a dalších výrobků, vše v moderních chladících boxech.. Prostě obchod podobný jako třeba v Itálii, to byste tady v makedonské divočině, rozhodně nečekali.

Téměř luxusní prodejna farmářských výrobků uprostřed panenské přírody

V nabídce najdete výborné lokální sýry a další pochoutky

Silnička se za hotelem zužuje a okolní skály tvoří hlubokou a úzkou malebnou soutěsku. Bohužel v soutěsce vede pouze silnice, není zde žádná možnost pěší turistiky. Soutěsku tvoří říčka Radika, která právě v těchto místech pramení a pokračuje pak až do Debaru, kde se vlévá do slavného Černého Drinu. Okolní příroda je úchvatná, vesničky Senče, Vrbjani, Velebrdo, Rostuša či Janče patří k zajímavým místům, kde se dochovala tradiční architektura a styl života místních lidí. Vesničky slouží jako výchozí místa k výstupům do pohoří národního parku.

Pohled na vesničku Trebište s typickými věžemi mešit

Hory jsou vysoké přes 2000 metrů

Vrcholem je však pravoslavný klášter Sv. Jan Bigorski. Podle mnohých se jedná o nejatraktivnější klášter v Makedonii. Skutečně, poloha pod mohutnými skalními bloky, nádherná architektura a upravené okolí společně se spiritualitou tohoto místa lákají k návštěvě řadu turistů. Samozřejmě pojem řada v makedonském smyslu znamená pár – třeba 2 autobusy, takže se nebojte, že by se jednalo o přelidněné místo.

Architektura kláštera je typická pro Makedonii

Prameny pitné vody v klášteře přinášejí v parných dnech osvěžení

Klášter zasvěcený sv.Janu Křtiteli byl založen již v roce 1020 biskupem Jovanem Debarským, později prvním arcibiskupem v Ohridu na místě, kde biskup Jovan vylovil z řeky ikonu Jana Křtitele. Bohužel v 16.století byl klášter zničen Osmany, zůstala pouze budova kostela. V roce 1743 byl klášter částečně obnoven mnichem Ilarionem. K další dostavbě kláštera došlo v letech 1812-1825, o tuto dostavbu se zasloužil archimandrita (vysv. představený křesťanské církve byzantského stylu) Arsenius. V roce 2009 došlo k požáru starých klášterních budov, ty byly naštěstí poměrně rychle obnoveny.

Bohatou výzdobu pravoslavných chrámů představují typické ikony

Mírumilovná atmosféra celého areálu

Typické úzké svíčky najdete ve všech pravoslavných kostelích

Klášter je běžně přístupný turistům. Po zaplacení vstupného dostanete plášť nezbytný pro jakékoliv pravoslavné kláštery a můžete se volně pohybovat po areálu, z kterého jsou nádherné výhledy na okolí horské vesničky. V kostele můžete obdivovat četné ikony, jako vždy v pravoslavných chrámech vás doprovází omamná vůně kadidla. Klášter je opravdu nádherný, srovnatelný s nejvýznamnějšími historickými památkami Evropy.

Výstup na zvonici, z které je okouzlující výhled

Klášter Jan Bigorski představuje v horách ukrytý klenot

Putování s toulavými psy k vodopádu Duf

Na protějším svahu přes řeku Radika leží vesnička Rostuše. Klasická makedonská vesnice z řadou rozestavěných domů (jak je zde běžné) položená vysoko v horách je výchozí místo k vodopádu Duf, kam se dostanete zhruba po 2 km dlouhé procházce. Vede sem poměrně pěkná pěšinka kolem malého potůčku, kterou nám bohužel trochu znepříjemnili dva toulaví psy.

READ  Letadlem z Čech do Makedonie aneb půlnoční Skopje

Makedonie je plná toulavých psů, kteří jsou naštěstí krotcí a obvykle na turisty neútočí. To jsme bohužel nevěděli, tak jsme cestu k vodopádu spíše proběhli, navíc na úzké pěšince nemáte před psem kam utéct. Během dalších dnů jsme mentalitu místních psů trochu pochopili, ale na tomto výletu jsme byli docela vystrašeni. Problém psů v Makedonii je způsoben samotnými obyvateli, kteří je krmí a psy jsou již na tuto péči zvyklí. Bohužel, dělají si to zde lidé opravdu sami.

Vodopád Duf

Údolí potoka pod vodopádem

Vodopád samotný byl ukrytý v lese a sám o sobě byl pěkný. Bohužel další fenomén je velké množství odpadků, které se zrovna zde nacházely ve zvýšené míře. Ohledně odpadků v Makedonii je to na delší diskuzi, řada návštěvníků Balkánu tento jev nevidí nebo alespoň dělá, že ho nevidí. Ale třeba v Bosně jsme žádné odpadky za celý pobyt neviděli, takže to je stát od státu.

Stezka vedoucí z Rostuše k vodopádu

Po návštěvě vodopádu jsme již vyrazili na cestu do Ohridu – cíle našeho putování.

A nyní již pár tipů na ubytování:

Apartment  Ana Marija

Apartement Suzana

Hotel Radika

Hotel Andrey

Hotel Tutto

Hotel Korab Trnica

Radika View House

The House of the Myiaks

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.