Pod pohořím Severní Velebit se ukrývá jeden ze skvostů chorvatské přírody – záliv připomínající norský fjord. Zavratnica. Nádherná zátoka se specifickou vegetací nabízí příjemnou procházku s okouzlujícími výhledy a nezapomenutelný zážitek. Zapomeňte na přelidněné pláže ve střediscích a vydejte se do opuštěné skalnaté zátoky Zavratnica.


Booking.com

Ráno jsme zabalili věci a vyrazili na krátkou cestu do rybářského přístavu Jablanac, odkud jezdí trajekt na ostrov Rab. Cesta vedla opět po Jadranské magistrále pod majestátním Severním Velebitem s nádhernými výhledy na moře. Část chorvatského pobřeží od Crikvenice až po Jasenice nabízí nádherné výhledy, možnosti výstupu do obou Velebitů a malé plážičky na koupání. Trasa do osady Jablanac je asi 45 minut a 45 km dlouhá.

Z hlavní silnice následoval sjezd dolů k moři po jednosměrné silničce – pokud přejedete nějaké místo na parkování, pak vám nezbývá než se zase vrátit nahoru a celý okruh absolvovat znovu. Na to upozorňuji, já jsem na to expert, než se rozhodnu zaparkovat přejedu několik vhodných míst. Na začátku vesničky je odbočovací pruh, kde se řadí auta na trajekt na ostrov Rab. My pokračovali dále a projeli malým přístavem s 2 restauracemi a na druhé straně přístavu zaparkovali – jsou zde asi 4 místa na parkování zdarma a ráno zde bylo volno. Kousek dál je potom po pravé straně schované parkoviště, ale nikde jsem se nedočetl, zda se zde platí nebo ne.

Cesta do zálivu Zavratnica vede z místa, kde stojí auta na trajekt, původně zde byla budka s výběrem vstupného, ta se ale přesunula asi do poloviny cesty. Cesta vede po pobřeží a nabízí nádherné výhledy na ostrovy, připadali jsme si zde jako v jiném světe. Rostly zde pouze suchomilné rostliny a skalničky, hlavně Smil, vzduch nasycený solí a silicemi vonných bylin, prostě jako v pohádce. Na začátku byla cestra trochu znečištěna odpadky, ale pravděpodobně kvůli lidem, kteří si zde zkracovali čekání na trajekt. Po pár stech metrech již bylo čisto. Většina cesty je sjízdná s kočárkem, ale na cestě jsou asi troje schody (a jedny docela dlouhé), kde je nutné kočárek vynést, takže já doporučuji raději nosítko nebo šátek.

Měli jsme s sebou věci na koupání a doufali, že na konci zálivu bude přístup do vody. Celá cesta je totiž nad skalnatými srázy a přístup k vodě není žádný. Asi v polovině cesty jsme minuli novou chatku, kde se vybírá vstup. Bylo ráno, tak zde ještě nikdo nebyl, ale správce si nás v zálivu našel a přijel si pro poplatek na motorovém člunu. Záliv je totiž součástí parku přírody Velebit a platí se vstupné 20 kun (děti do 7 let zdarma)

Koupání v zálivu je možné, je zde malá plážička, lavička a toaleta. Je to krásné opuštěné místo, kde najdete i stín stromů. My jsme se vykoupali s trochou opatrnosti, protože děti uviděli na jednom z kamenů na břehu štíra. Voda byla v tomto zálivu docela studená. Zpáteční cesta byla stejná a ve vesničce začalo dokonce drobně pršet. Přesto jsme stihli zmrzlinu v jedné z místních restaurací. Potom jsme již naložili unavené děti a směřovali dál na jih. O tom zase v příštím příspěvku.

Booking.com