Jak jsem slíbil: Přehled ubytování na naší cestě po Slovinsku, Chorvatsku a Bosně a Hercegovině s odkazy na možnost rezervace daného ubytování. Tento příspěvek najdete trvale mezi stránkami… Snad vám přehled apartmánů, kde jsme bydleli pomůže…Pokračovat ve čtení
Vytvořil jsem stránku s celým itinerářem naší cesty po Slovinsku, Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. Najdete ji nyní trvale v menu společně s tipy na ubytování.
Pokračovat ve čtení
Čtvrtek 29.6.2017
Po snídani jsme vyrazili vstříc dalšímu dobrodružství. S dětmi jsme ještě nebyli u moře, proto měla být dnes na programu nějaká pěkná pláž a nocleh až u pobřeží Jaderského moře. Ale nepředbíhejme…
Vyrazili jsme z našeho útočiště v Topolšici zpět na dálnici a směřovali ve směru Ljubljana. Dálnice ve Slovinsku jsou pěkné, cesta dobře ubíhala. Dálniční známka není nejlevnější, ale v porovnání s mýtem v Chorvatsku je stále ještě cenově příznivá. (Pokud tedy nejedete jen z Rakouska na Záhřeb). Jedinou zvláštností jsou pravidelná zpomalení kvůli kontrole dálničních známek. Slovinsko je malá země, které přejedete od severu až k moři během pár hodin. My jsme tedy za chvíli byli na obchvatu hlavního města Ljubljana a směřovali dále na jih ve směru Terst. Postupně se měnila vegetace, přibývalo borovic a postupně i středomořské vegetace.Pokračovat ve čtení
Středa 28.6.2017
Čeká nás poslední výlet v Alpách. Naše plánování počítalo s třemi dny v Alpách, protože jsme si říkali, že děti budou po třech dnech chození unavené, proto jsme zde naplánovali celkem 3 výlety. Logarská dolina i Velika Planina předčily naše očekávání. Jako třetí výlet se nabízelo okolí města Celje, kde se nachází hrad a i samo město je pěkné a historické nebo okolí lázní Podčetrtek, kde je zajímavý klášter Olimje a Kozjanski park s hradem Podsreda. Jenže: když jsme v Alpách, tak si je přece ještě užijeme. Nakonec tedy vyhrál výšlap na Uršlju Goru.Pokračovat ve čtení
Pokud hledáte perlu slovinských hor ukrytou před turisty, pak nesmíte vynechat při návštěvě Slovinska Velikou Planinu. Jedná se o náhorní plošinu nad městem Kamnik ve výšce kolem 1600 m kousek od hlavního města Ljubljana (Kamnik je pouze 30 minut autem). Je zde řada původních pasteveckých domů, salaší a velká stáda krav pasoucích se na zelených alpských lukách, možnost zakoupení sýrů a mléka přímo od výrobců včetně posezení. Nezapomenutelný výhled na všechny světové strany spojený s halasem kravských zvonců je lákavým cílem pro malé i velké. Vede sem lanovka z Kamnišske Bistrici, ale pokud víte jak na to, můžete se sem dostat za 45 minut po pohodlné cestě i s kočárkem a nezaplatíte ani euro.Pokračovat ve čtení
Pondělí 26.6.2017
První cíl ve Slovinsku, který jsme navštívili a který vám mohu vřele doporučit je Logarská dolina. Jedná se o údolí u hranic s Rakouskem, je součástí obce Solčava v Kamnicko-Savinjských Alpách a od roku 1987 je zde „krajinski park“ – obdoba naší CHKO. To jsem se dočetl na internetu. A co dál? Na stránkách parku (www.logarska-dolina.si) jsme našli několik zajímavostí. Vzhledem k tomu, že jsme aktivní rozhodli jsme se na kratší výlet k vodopádu Rinka a dále na chatu Frischaufov dom.Pokračovat ve čtení
Neděle 25.6.2017
Konečně jsme dorazili do našeho prvního cíle. Malá vesnička Topolšica kousek od města Velenje v sobě ukrývala hotel a aquapark s termální vodou. Jinak v obci opravdu nic není – je to ideální místo pro relax v horách s možnostmi navštívit pár horských chat či vrcholů.
Booking.com
Hotel Vesna byl postavený tak před 20 lety, ale je zrekonstruovaný a z venku nevypadá zas tak špatně. Je to typický hotel ve Slovinsku – vrchol hotelové výstavby byl již před 10-20 lety a na celkovou rekonstrukci jsou hotely ještě mladé. V tomto hotelu jsou pokoje zrekonstruované, ale řada je ještě se starým vybavením – při rezervaci je docela důležité si toto zjistit a dohlédnout na rezervaci správného pokoje. Z hotelu je vstup přímo do aquaparku, který mají hosté hotelu v ceně. Aquapark má vnitřní i venkovní část položenou v krásném údolí. Voda je opravdu horká, což v alpském prostředí přijde k duhu.
Na naší dovolené byla návštěva tohoto hotelu výjimka, obvykle trávíme dovolenou v menších apartmánech a v soukromí – hotely neumožňují styk s místními a nasátí nefalšované atmosféry toho konkrétního místa. Těchto pár dnů byla výjimka, kterou jsme zvolili jen díky koupání.
Stravování v hotelu je jednoduché, ale kvalita i kvantita byla v pořádku. Pokud někdo čeká gurmánský zážitek, tak se ho zde nedočká, ale pokud nejste nároční a záleží vám na tom, aby vaše rodina neměla hlad, pak budete spokojeni. Nicméně za to koupání to zde stojí.
Neděle 25.6.2017
Zastávka v zámeckém parku Laxenburg může být vítaným zpestřením cesty. Jedná se o snadno dostupné místo kousek od dálnice s velkým parkovištěm. Jako sjezd z dálnice použijeme Wiener Neudorf (9) a vydáme se ve směru Achau, na prvním kruhovém objezdu odbočíme doprava a přijedeme do obce Laxenburg. U vchodu do parku je velké parkoviště. Pro rok 2018 je vstupné do parku ve výši 2,60 EUR za dospělého a 1,50 EUR pro děti 6-14 let. Upozorňuji, že se platí za psa téměř jako za dospělého člověka. V parku je velké dětské hřiště, pěkné jezírko, kde si lze půjčit šlapadlo, několik občerstvení, zámeček (tam se platí vstup zvlášť). K zámku se lze dostat procházkou asi za 30 minut nebo lze použít přívoz přes jezero (0,60 EUR). Voda v jezírku je bohužel dost špinavá a určitě se zde nelze koupat. V okolí Vídně se ale jedná o rychlou zastávku v přírodě. My jsme se zde zastavili kvůli počasí – bylo to poslední místo, kde bylo ještě pěkně (pak se zatáhlo a přišla bouřka s prudkým lijákem, která nás provázela až do Slovinska). Naše děti také v okolí Vídně začínají vyžadovat přestávku.
Laxenburg
Laxenburg
Laxenburg
Laxenburg
Neděle 25.6.2017
V neděli 25.6.2017 jsme konečně vyrazili na cestu. Obvykle jedeme mezi čtvrtou a pátou ráno – řidič je relativně dost vyspalý, děti oblečeme a přeneseme do auta a ještě 2-3 hodiny spí. Přemýšleli jsme o cestě přes noc a vždy jsme si to nakonec rozmysleli. Ušetřili bychom zdánlivě čas, ale druhý den bychom byli nepoužitelní – přece jen naše dovolená není o ležení na pláži.
Booking.com
Cesta z Čech a zpět do Čech je vždy nejhorší část celé dovolené. Snažím se vždy nalézt něco zajímavého přibližně v polovině trasy a cestu rozdělit. Měl jsem několik tipů na zastávku v Alpách, ale vzhledem k počasí to dopadlo jinak.
Naše trasa byla tedy následující: Červený Kostelec – Brno – Mikulov – Wien – Graz – Maribor – Velenje – Topolšica. Celkem zhruba 8 hodin, 645 km. Je to profláknutá trasa pro všechny dovolenkáře v Chorvatsku, většina Čechů ji zná jako své boty. Asi není třeba se o ní rozepisovat – není vhodná pro sobotní přesun během sezóny, často jsou zde zácpy. My se snažíme volit buď neděli nebo alespoň cestu mimo sezónu. V tomto roce již bylo otevřeno dalších pár kilometrů dálnice před Vídní, ale cesta od hranice na dálnici se zdá být nekonečná.
K této cestě jedna rada: zastavte na poslední benzínce v Mikulově ještě v Čechách. Mohlo by se zdát, že úroveň toalet v Čechách a v Rakousku je rozdílná ku prospěchu Rakouska, ale určitě to neplatí o úseku Mikulov – Vídeň.
Počasí bylo pěkné, bylo teplo a slunce, ale předpověď říkala prudké srážky v Alpách a ve Slovinsku. Proto jsme se rozhodli, že si uděláme zastávku trochu dříve – kousek za Vídní v parku u zámku Laxenburg. Je to příhodné místo, protože je to pár minut za sjezdem z dálnice, takže zcela minimální zajížďka. O tomto místě již v dalším příspěvku.
Pro cestu do Grazu se poté nabízí cesta po rychlostní silnici S6 přes Semmering. Tato silnice je malebnější a je zde mnohem menší provoz než na dálnici A2. Jedná se o rozdíl 10 km a asi 5 minut. Z rychlostní silnice S6 se u města Bruck an der Mur odbočí na S35 a v Grazu je již průběh silnice stejný jako po dálnici A2.
Za Mariborem se pokračuje dále směrem na Ljublaň. Poslední úsek po silnici 4 vede přes město Velenje – sídlo elektrárny a závodu Gorenje. Sice upravené, ale moderní město bez historické zástavby. Je až s podivem, že po pár kilometrech se objeví hory a malebné vesničky. Naše cesta končila v obci Topolšica, kam jsme přijeli zhruba kolem 15. hodiny již po dešti.
