Provincie Siena je bezesporu na termální prameny nejbohatší částí Toskánska. Vedle světoznámých lázní Saturnia a kouzelných míst jako je Bagni San Filippo, Bagno Vignoni či San Casciano dei Bagni, o kterých jsme již psali v předchozích dílech, zde najdete i další teplé prameny, v kterých se můžete vykoupat pod širým nebem. Tentokrát se vydáme do vesničky s názvem Terme Petriolo a navštívíme tajemný klášter s legendárním mečem zaseknutým do kamene.
Terme di Petriolo je malinkatá vesnička u řeky se jménem Farma, kde již staří Etruskové objevily četné horké prameny. Bohužel během let došlo k řadě sesuvů půdy, které původní prameny zasypaly. Dnes je termální voda čerpána a použita v lázeňském rezortu, který se zde nachází a její přebytky odtékají do řeky Farma. Díky spolku přátel lázní Petriolo došlo ke svedení vody „správným“ směrem, a tak přímo u řeky najdete několik bazénků s horkou vodou.
Podle toho, v jaké úrovni svahu se nacházíme, má příslušná nádržka teplotu. Nejteplejší bazének se nazývá Pozzo dell’Inferno – Pekelná studna – má tvar studny a teplotu obvykle 42-43°C. Pokud však dochází k magmatické aktivitě v oblasti střední Itálie, teplota se obvykle zvyšuje a dosahuje i 46°C nebo třeba až k 50°C. Tato teplota je již ale dosti vysoká a koupání ve vodě, o této teplotě, již není bezpečné.
Trochu níže nalezneme nádrž s názvem La Conchiglia, která má teplotu zhruba 39°C. Název označuje mušli a opravdu, bazén má tvar mušle. Další bazén má název La Tomba, teplota zde dosahuje opět asi 40°C a právě zde se obvykle nachází nejvíce lidí. Přitom italský název označuje hrob. Čtvrtá nádrž je malá – jmenuje se Il Fagiolo (fazole).
Řadu bazénků ještě doplňuje chladnější Il Vascone a velká La Piscina, což je vlastně oddělená část řeky, kde je teplá termální voda. Koupání v lázních Petriolo je tedy skvělé v tom, že je možné horkou minerální vodu střídat s chladnou průzračnou vodou v řece Farma.
Při návštěvě Terme Petriolo si tedy každý najdete ten svůj bazének se správnou teplotou vody. Tyto termální lázně najdete jednoduše, nachází se kousek od nové hlavní silnice spojující Sienu s Grossetem. Sjedete z této silnice na sjezdu Iesa, na informačních tabulích najdete hnědý nápis Terme Petriolo, který vás již dovede přímo na místo. Silnička vás dovede k řece Farma, místo poznáte podle velkého silničního most, který bohužel posledních pár let toto místo docela zhyzdil. Kromě toho zde je malý románský kostelík a placené lázeňské centrum.
Co nabízí okolí – městečko Monticiano
Terme Petriolo patří k městečku Monticiano ležícímu v údolí Val di Merse na jih od Sieny. V této oblasti jsme již v pohoří Colline Metallifere (česky Rudonosné kopce) – v rozlehlé vrchovině na jihu Toskánska velmi bohaté na nerostné bohatství, které bylo využíváno již starými Etrusky. Monticiano leží na rozhraní dvou řek – Merse a Farma – a jeho poloha je uprostřed nedotčené přírody.
Historie městečka sahá do 12.století, kdy je zde připomínám hrad, který patřil biskupovi z Volterry. Hrad byl však později zničen a město se stalo součástí sienské republiky a později Toskánska. V městečku najdeme 2 kostely – Chiesa di Sant’Agostino z 13.století a ještě starší Pieve dei Santi Giusto e Clemente ze století dvanáctého.
Mnohem zajímavější je však poloha městečka, které se nachází uprostřed lesů. Doporučuji zvolit 5 km dlouhou stezku z městečka do místa zvaného Abbazia di San Galgano. Tyto ruiny starého cisterciáckého opatství postaveného někdy ve 13.století a opuštěného zhruba o 3 staletí později mají neočekávané kouzlo. Staré gotické zdi bez zastřešení v paprscích zapadajícího nebo vycházejícího slunce inspirovali i světoznámého režiséra Andreje Tarkovského, který v ruinách tohoto kláštera natáčel film Nostalgie. Kousek o zbytků kláštera najdeme starou rotundu – Eremo di Montesiepi z 12.století. Obě stavby jsou přístupné turistům, do ruin kláštera je vstupné kolem 3,50 EUR.
Uvnitř kaple je jeden unikát. Najdete zde legendární meč zabodnutý do kamene spojovaný s legendami o králi Artušovi. Meč však podle legendy nezabodl do kamene král Artuš, ale rytíř jménem Galgano Guidotti, který se narodil v roce 1148 v blízkém Chiusdinu.
Byl to klasický bojovný rytíř, jak je známe z knih a filmů, avšak jednoho dne se mu zjevil archanděl Michael. Po tomto zjevení se Galgano rozhodl žít jako chudý poustevník. Jeho matka jej však přesvědčila, aby ještě předtím jel naposledy navštívit svou snoubenku. Cestou se však jeho kůň splašil a rytíř spadl z koně. Neznámá síla jej však postavila na nohy a nasměrovala k hoře Montesiepi. Na vrcholu tohoto skalnatého kopce uviděl stát kulatý kostel a Ježíše s 12 apoštoly. Náhle se vize rozplynula a andělský hlas mu přikázal, aby se vzdal všech pozemských rozkoší. Galgano prý na to řekl, že je to stejně lehké jako zarazit meč do kamene. Na důkaz svého tvrzení zdvihl meč a k jeho překvapení čepel zajela do skály jako do másla.
Od té doby žil Galgano opravdu jako pravý poustevník a o rok později zemřel. Během tohoto roku však stačil vykonat několik zázraků, a proto byl v roce 1185 svatořečen. Na jeho počet byl vybudován kulatý kostelík Eremo di Montesiepi. Řada lidí se snažila meč z kamene vytáhnout a podle legendy dokonce jednomu z nich vlci ukousaly ruce. Tato legenda se stala předlohou legend o bájném králi Artušovi a jeho meči Excaliburu.
Další části seriálu o opuštěných termálních lázních pod širým nebem v Itálii najdete tady: