Přijíždíte do malého ospalého městečka uprostřed opuštěné toskánské krajiny. Slunce pálí a pár staříků posedává na náměstí ve stínu starých středověkých domů. Jinak je všude klid, ani živáčka. Obyčejné město, na první pohled zde není nic zajímavého. Přitom se kousek odsud ukrývá nefalšovaný poklad – starobylé kamenné bazény postavené snad ještě v římských dobách s horkou termální vodou.
Booking.com
Při cestách do zahraničí nezapomeňte na kvalitní cestovní pojištění. Já používám tento srovnávač, vřele doporučuji.
Hrad ve městě San Casciano dei Bagni
Opuštěné středověké městečko
Ano, to je městečko San Casciano dei Bagni na samotném jižním cípu Toskánska kousíček od hranice s Umbrií. Město, jehož existence byla již od pradávna svázána právě s horkými prameny. Však se na území tohoto městečka nachází až 42 pramenů s průměrnou teplotou přes 40°C. A to už je opravdu něco!
Po příjezdu do San Casciano dei Bagni jsme ale trochu zmateni. Nacházíme zde 4 terasovitě položená parkoviště nad sebou v prudkém kopci, na kterých ale není ani jediné auto. Na náměstí sedí několik staříků, je neděle a všechny obchody jsou zavřené. Nevypadá to, že by zde bydlelo těch 1600 obyvatel, o kterých mluví průvodce. Nahlédneme do kostela a upoutá nás středověký hrad na nejvyšším místě města. Snažíme se k němu dostat, ale bohužel asi je v soukromých rukou a všechny přístupové cesty jsou zatarasené. Hrad obcházíme ze všech stran, ale opravdu neúspěšně. Historické město nabízí návštěvníkům pravou italskou ospalost.
O pramenech nikde ani slovo. Dokonce ani na mapě města, kterou nalézáme před vstupní bránou není jediná zmínka, že by se zde nějaká termální voda nacházela. Ale přece ten název samotného města. San Casciano dei Bagni. Bagni znamená přece koupele, tak taky musí něco být. Nebo ne? To by tedy bylo.
Výhled do krásné toskánské krajiny z městečka
Řídíme se intuicí a parkujeme auto na nejnižším z řady prázdných parkovišť. Pro koho jiného by tady ta parkovací místa byla? Odsud vede úzká silnička se zákazem vjezdu směrem ven z města. Bez jediné cedulky, jediného ukazatele. Před námi jde dvojice Italů s koupací taškou. Říkáme si, že jsme na stopě.
Po několika minutách vidíme vlevo od cesty starou kamennou vanu plnou teplé vody. Dvojice tu však nezastavuje a pokračuje dál. Jdeme za nimi a říkáme si, že se přinejhorším vrátíme sem. Nakonec však přicházíme k upravenému místu, které nás na první pohled uchvacuje. Dvojice zde končí svou cestu a usazuje se na jedné z laviček.
Bagno Grande
Bagno Piccolo
Kamenné bazénky s horkou termální vodou
Starobylé kamenné bazény, pozůstatky z dob dávno minulých, naplněné průzračnou horkou vodou. Téměř nikdo tu není. Sedáme na druhou lavičku a během několika minut jsme v plavkách. Vstupujeme do horké vody a musíme se přemáhat, abychom ten žár vydrželi. Kolik může mít stupňů? Naštěstí druhý bazének je trochu chladnější, a my se usazujeme v něm. Necháváme se hýčkat horkou vodou a i naše neposedné děti vydrží chvilku sedět. Dvojice Italů po chvíli odchází a my máme bazény jen pro sebe.
Starobylé termální bazénky
Jen horká voda a my pohlceni historií. Představujeme si, jaké to tu muselo být za Římanů a jak se to změnilo ve středověku. Staré omšelé kameny porostlé kluzkými zelenými řasami, léčivá voda čpící sírou a dalšími minerály. Voda prohřívá zatuhlé svaly a bolavé klouby. Z pachu síry se nám malinko točí hlava, raději jdeme na chvilku ven na čerstvý vzduch. Ale jen na chvilku. Horká voda nás láká a my prostě nemůžeme pryč. Vydržíme tu celé dopoledne a až únava našich dětí nás přiměje k odchodu.
Starobylé termální bazénky
San Casciano dei Bagni je tak jiné než Saturnia, o které jsem psal v prvním díle našeho seriálu. Nenajdeme zde žádné dobrodružství, žádné léčivé bahno, ani si nemůžeme namasírovat záda pod vodopádem. Najdeme tu ale klid, dotek historie a krásně upravené kamenné bazénky s příjemným posezením. Nenajdeme tu téměř žádné turisty, jednoduše proto, že o lázních téměř nikdo neví. Možná bych si měl jejich polohu nechat pro sebe, aby se to tu nezměnilo a nestala se z toho masová záležitost.
Posezení nabízí staré kamenné lavice
Pár slov o historii a památkách
Já vám ale polohu lázní prozradím. Nejprve však pár slov o historii městečka San Casciano dei Bagni a o tom, jaké památky tu můžete vidět. Jak už jsem napsal dříve, město vzniklo díky termálním pramenům. Lázně zde založili již staří Etruskové, poté byly ještě rozšířeny a využívány Římany. Bohužel s pádem Římské říše a příchodem Barbarů lázně téměř zanikly. Kupodivu v 11. století díky blízké trase poutní cesty do Říma, kterou podnikala řada velmožů (tzv. Via Francigena), se lázně docela rychle obnovily a během následujících let vyrostlo kolem lázní středověké město, které si zachovalo kompaktní podobu až dodnes.
Úzké uličky ve městě nedovolují příliš fotografování
Ve městě najdeme spoustu středověkých památek. Nejvýznamnější je kostel „Collegiata dei Santi Leonardo e Cassia“ z 13.století. Jako v řadě dalších kostelů v Itálii i zde najdeme dílo významného malíře. Tentokrát jde o Pietra di Francesca Orioliho a jeho Korunovaci Panny Marie a svatých z roku 1490. Vedle kostela ke tzv. kampanila – zvonice ve tvaru samostatně stojící věže, díky níž smí kostel nést označení Collegiata. Právě tato věž společně s hradem je dominantou tohoto města, bohužel hrad je v soukromých rukou a není přístupný.
Ve vesničce Fighine patřící též pod San Casciano dei Bagni najdeme další hrad – Castello di Fighine, poprvé zmiňovaný již v roce 1058, a kostel Sv.Michala Archanděla z roku 1191. Řadu starodávných kostelů najdeme i v dalších vesničkách patřících pod toto město. To je právě to nejúžasnější v Itálii – každá malá vesnička dýchá historií svou architekturou a často i nádhernou polohou.
V Itálii je nádherný každý detail
Praktické informace
Bohužel jsem nenašel žádnou pěknou mapu tohoto města, takže sloužím pouze ošklivou skicou. Soustavu parkovišť najdete na tomto místě: 42.8690612,11.8750391 (souřadnice na nejspodnější z nich). Odsud již půjdete stále z kopce po úzké uličce a minete Bagno Piccolo (42.8694341,11.8731146), zhruba po dalších 500 metrech přijdete k výše popisovaným lázním (42.8710842,11.8719457), nazývaným také Bagno Grande. Připomínám, že je zde zákaz vjezdu a městská policie toto kontroluje.
Mapa San Casciano dei Bagni
U bazénků najdete pouze pár míst k sezení. Nenajdete zde žádné sprchy, převlékárny ani občerstvení. Naproti tomu se vám místo odmění klidem a samotou. Nezapomeňte boty do vody, i když mají bazénky kamenné dno, kvůli řasám velmi kluzké a kamenitý povrch v okolí je bez bot také nepříjemný.
Další části seriálu o opuštěných termálních lázních pod širým nebem v Itálii najdete tady:
3 komentářů