Mezi městy Cattolica a Pesaro je pás pobřeží plného plážových středisek, která se táhnou od Pádské delty až k Anconě, přerušen zhruba 20 km širokým územím, které si ještě zachovává divoký a nepřístupný ráz. Nad mořem vede krásná panoramatická silnice, ale míst ke koupání je poskrovnu. Vypravte se s námi na jednu z pláží, která je obvykle přístupná a dokonce se na ni dostanete kyvadlovou dopravou, ale v roce 2018 byla oficiálně uzavřena.  

Booking.com


Při plánování naší cesty jsem tuto pláž označil jako TOP místo, nemám rád moře slunečníků a lehátek, které čekají jeden vedle druhého na „plážové povaleče“ popíjející svůj drink pod stínem slunečníku. TAHLE pláž byla divoká, opuštěná, čekala přímo na nás. Přístup od bezplatného parkoviště po silničce s nádhernými výhledy během zhruba 20 minut a možností využití autobusu na cestu zpět. Žádný plážový servis, jen moře, písek a pár bláznů.

Jeli jsme sem ze San Marina zhruba hodinku a půl a opravdu se nám podařilo najít předem vytipované místo k parkování, úspěšně zaparkovat, zabalit si všechny věci na pláž včetně košíku s jídlem a zhruba kolem půl třetí vyrazit na cestu. Byli jsme v malinkaté, ale krásné vesničce s kouzelným názvem Fiorenzuola di Focara.

Sluníčko peklo, všichni se věnovali odpolední siestě a jaké bylo naše překvapení, když jsme dorazili k silničce na pláž a téměř nabourali do zábrany s cedulí CESTA UZAVŘENA, ZÁKAZ VSTUPU. Zrada, co teď… Jet na jinou pláž již bylo pozdě, v okolí nejsou téměř žádná přístupná místa a vyhlídka písku se slunečníky ve velkém Pesaru nebo Cattolice nás pranic nelákala.

Území regionálního parku Monte San Bartolo je totiž téměř opuštěné, porostlé borovicemi a další bujnou vegetací, která ukrývá strmé srázy padající do Jaderského moře. V parku najdete i řadu značených cest, na internetu mapku a během jara a podzimu, kdy zde nepeče slunce se můžete v okolí věnovat turistice. Bohužel v roce 2017 zde byl požár, v jehož důsledku právě naše silnička byla zavalena, tím pádem uzavřena a samozřejmě i kyvadlová doprava zrušena. V Itálii se s informacemi nikdo nepáře, a tak se o uzavřené cestě většinou nic nedozvíte.

Zrovna, když jsme stáli u zákazu vstupu na cestu k pláži, směřovali od moře 2 turisté v plavkách a potvrdili nám, že je zde sice jedno hůře přístupné místo, ale jinak k pláži bez problémů dojdeme. Vydali jsme se tedy přes zákaz na cestu a klesali prudce po silničce k moři. Tady musím zmínit, že sestup k moři je mnohem, ale mnohem horší než cesta zpět. Já měl při sestupu pocit, že se nikdy nebudu moci vrátit zpět, prostě, že na to fyzicky nebudu mít. Nakonec byla ale cesta nahoru zvládnutelná a netrvala ani o mnoho více času než sestup. Při sestupu totiž bolí mnohem více nohy, no už bych si to mohl pamatovat z Alp.

Mladší dcerka v nosítku, starší celou cestu zvládla bez problémů sama. Nedokážu pochopit, jak zde může ten autobus jezdit, klesání je fakt prudké a jsou zde velice ostré serpentiny. Na zavaleném místě byli dělníci a betonovali zde novou opěrnou zídku, evidentně byli na pohyb turistů i přes zákaz zvyklí a nenechali se jimi rozhodit. Při cestě zpět nám dokonce za pár piv nabízeli taxík nahoru, ale my jsme hrdě celou cestu zvládli.

Pláž je pěkná, to nemůžu popřít. Problém však byl s velkým množstvím odpadků, které se zde od uzavření cesty hromadí, vítr je rozfoukává a bohužel turisté nejsou příliš empatičtí a nechávají je i za této situace dole. Toto bylo pro nás hodně velké zklamání. Z dálky úžasné, ale zblízka bohužel poněkud smutné. Navíc byla i voda poměrně špinavá (ne odpadky, ale řadou větví a dalších naplavenin). To je ale asi vždy úděl divokých pláží, na pláži v Rimini jsme večer viděli spoustu lidí uklízejících a zametajících písek.

Na pláži staré jednoduché přístřešky chránící před větrem, bohužel všechny obsazené a opravdu ticho a klid. Písek, docela velké vlny, protože zde není žádný větrolam v podobě hradeb z balvanů jako v Rimini, spousta mušlí ukrytých v písku.

Stojíme ve vodě a najednou slyšíme motorový člun, moje představa o policejní hlídce, která přijede vydělávat na turistech, kteří porušili zákaz vstupu dostává reálné obrysy. Nakonec to ale byl záchranář, kterého kdosi zavolal a který přijel na pláž, kde ho nikdo nečekal. Musím přiznat, (a nedivím se tomu), že byl opravdu nervózní. Ale na jeho příjezd nikdo nereagoval a nikdo ho zde nepotřeboval.

Koupali jsme se asi 2 hodinky a s hrůzou se přichystali na cestu zpět. Naštěstí opravdu cesta nahoru nebyla tak hrozná, jak jsme očekávali a během zhruba 30 minut jsme byli nahoře.

Závěr: Krásná pláž, která byla ale silně znečištěna smetím. Budu rád, když někdo zanechá zmínku, jak to tu bude vypadat, až bude cesta opravena a někdo ty odpadky odveze a uklidí.

Booking.com