Po dvou krásných plážích u městečka Numana vás dnes zavedeme do Sirola, v podstatě hlavního města celého parku. Zde najdete kromě historického městečka další hrstku krásných pláží, z nichž ale některé jsou přístupné pouze za většího fyzického vypětí nebo po moři. Naštěstí ale jedna z nich je dostupná i autem, takže se k ní dostanete bez problémů i s malými dětmi, které toho tolik nenachodí. Na závěr ještě krátká zmínka o 2 plážích mezi Sirolem a Anconou.Pokračovat ve čtení

Ať si vyberete městečko Numana nebo Sirolo, neuděláte chybu. Pláže u obou z městeček nabízejí nádherné scenerie, bílé útesy a příjemné oblázky. Nejsou zde pláže plné lehátek a slunečníků, kde je hlava na hlavě, na plážích jsou i volná místa, kde můžete v klidu spočinout bez nutnosti tísnit se v radě lehátek. V tomto příspěvku se dozvíte, kudy se dostanete na krásnou pláž v Numaně a tip na parkování zdarma v tomto městečku.Pokračovat ve čtení

Pobřeží Jaderského moře v Itálii není vůbec členité. Písečné pláže u velkých středisek obklopených hotely, mělké, ne příliš průzračné moře. Říká se, že je potřeba jet až k poloostrovu Gargano, abychom si mohli užít trochu útesů a romantičtějších pláží. V podstatě je to pravda. Jen se zapomíná na krátký úsek mezi městem Ancona a Palmovou riviérou jižně od Numany. Zde najdete bílé vysoké útesy, romantické oblázkové pláže a malá kamenná městečka. Pokud vás zajímá víc, nenechte si ujít následující příspěvky – dnes o turistice v parku Conero, který se zde nalézá a v následujícím příspěvku o krásných plážích v této oblasti. Připomínám, že moře je zde narozdíl od Bibione či Rimini nádherně čisté.Pokračovat ve čtení

Mezi městy Cattolica a Pesaro je pás pobřeží plného plážových středisek, která se táhnou od Pádské delty až k Anconě, přerušen zhruba 20 km širokým územím, které si ještě zachovává divoký a nepřístupný ráz. Nad mořem vede krásná panoramatická silnice, ale míst ke koupání je poskrovnu. Vypravte se s námi na jednu z pláží, která je obvykle přístupná a dokonce se na ni dostanete kyvadlovou dopravou, ale v roce 2018 byla oficiálně uzavřena.  Pokračovat ve čtení

Okouzlující rybářský přístav Chioggia se svou neopakovatelnou atmosférou městečka protkaného spletí kanálů, spoustou mostů a původní zástavbou stojí rozhodně za návštěvu. Vždy v polovině června navíc město ožije známou středověkou slavností – historické uličky se zaplní potulnými muzikanty, řemeslníky a dvořany v krásných historických kostýmech. Průvod městem dokonce přenáší živě italská televize. Nám se při naší návštěvě tohoto městečka poštěstilo ochutnat něco málo z této slavnosti. Chioggia, která je přezdívaná pro své kanály malé Benátky, se nám rozhodně zapsala do paměti a všem ji doporučuji při cestách po Itálii navštívit.Pokračovat ve čtení

Spojení hor, koupání a poznávání. Kam tedy jet? Po dlouhém váhání jsme se rozhodli po okruh Slovinsko, Chorvatsko a Bosnu a Hercegovinu. Pár dní v Alpách, koupačka v Chorvatsku a poznávání Bosny. Musím přiznat, že Chorvatsko nemám rád, ale děti u moře ještě nebyli a přece jenom je to v této oblasti téměř jediné moře. Katka – mladší dcera – měla ani ne 1,5 roku, a tak jsme nechtěli jezdit příliš daleko.



Booking.com


Slovinsko – tady to známe velice dobře. Byli jsme zde v roce 2016 v Bledu (o tom ještě napíšu) a moc se nám tu líbilo. Je zde ale všechno až moc upravené a v pořádku. Takový stát ideální pro život. Všechno legislativně podchyceno, takové trochu Rakousko – pouze jazyk příbuzný Slovanům.

Chorvatsko je v Čechách známé všem, všichni Češi tam jezdí, a proto bychom se mu nejraději vyhnuli. Já jsem zde nikdy nebyl, tak jsem se chtěl přesvědčit na vlastní oči.

Bosna a Hercegovina byl můj první kontakt s Balkánem. Trochu jsem se bál. Všude jsem četl, že se není čeho bát, ale poprvé je poprvé. Nakonec: krásný stát, kde je nezničená příroda a milí lidé.

Termín: poslední týden v červnu a první týden v červenci.

Trochu nás postrašilo auto, protože se týden před odjezdem rozbil kompresor na klimatizaci a jeďte si s dětmi na jih v létě bez klimatizace. Nakonec se v našem ojetém Sharanu musely dělat zázraky – chladivo stále ucházelo. Nakonec se z dvouzónové klimatizace dělala jednozónová, řezali se trubky, zatěsňovali a vyměnil se kompresor. Naštěstí vše fungovalo.