Italská část Alp v okolí města Tarvisio není v cizině příliš známá. Většina návštěvníků Italských Alp se spíše dostane do oblasti Dolomit, Brenty nebo okolí Lago di Garda, Julské Alpy jsou zas navštěvované většinou ve své slovinské části. Přitom i zde – kousek od dálnice A23 spojující Rakousko s mořem najdete pár krásných míst zasluhující větší pozornost. Ať již jsou to nádherná Laghi di Fusine, smaragdové Lago del Predil nebo právě námi navštívená náhodní plošina Montasio. Pokračovat ve čtení

Uršlja Gora

Středa 28.6.2017

Čeká nás poslední výlet v Alpách. Naše plánování počítalo s třemi dny v Alpách, protože jsme si říkali, že děti budou po třech dnech chození unavené, proto jsme zde naplánovali celkem 3 výlety. Logarská dolina i Velika Planina předčily naše očekávání. Jako třetí výlet se nabízelo okolí města Celje, kde se nachází hrad a i samo město je pěkné a historické nebo okolí lázní Podčetrtek, kde je zajímavý klášter Olimje a Kozjanski park s hradem Podsreda. Jenže: když jsme v Alpách, tak si je přece ještě užijeme. Nakonec tedy vyhrál výšlap na Uršlju Goru.Pokračovat ve čtení

Pokud hledáte perlu slovinských hor ukrytou před turisty, pak nesmíte vynechat při návštěvě Slovinska Velikou Planinu. Jedná se o náhorní plošinu nad městem Kamnik ve výšce kolem 1600 m kousek od hlavního města Ljubljana (Kamnik je pouze 30 minut autem). Je zde řada původních pasteveckých domů, salaší a velká stáda krav pasoucích se na zelených alpských lukách, možnost zakoupení sýrů a mléka přímo od výrobců včetně posezení. Nezapomenutelný výhled na všechny světové strany spojený s halasem kravských zvonců je lákavým cílem pro malé i velké. Vede sem lanovka z Kamnišske Bistrici, ale pokud víte jak na to, můžete se sem dostat za 45 minut po pohodlné cestě i s kočárkem a nezaplatíte ani euro.Pokračovat ve čtení

Neděle 25.6.2017

Zastávka v zámeckém parku Laxenburg může být vítaným zpestřením cesty. Jedná se o snadno dostupné místo kousek od dálnice s velkým parkovištěm. Jako sjezd z dálnice použijeme Wiener Neudorf (9) a vydáme se ve směru Achau, na prvním kruhovém objezdu odbočíme doprava a přijedeme do obce Laxenburg. U vchodu do parku je velké parkoviště. Pro rok 2018 je vstupné do parku ve výši 2,60 EUR za dospělého a 1,50 EUR pro děti 6-14 let. Upozorňuji, že se platí za psa téměř jako za dospělého člověka. V parku je velké dětské hřiště, pěkné jezírko, kde si lze půjčit šlapadlo, několik občerstvení, zámeček (tam se platí vstup zvlášť). K zámku se lze dostat procházkou asi za 30 minut nebo lze použít přívoz přes jezero (0,60 EUR). Voda v jezírku je bohužel dost špinavá a určitě se zde nelze koupat. V okolí Vídně se ale jedná o rychlou zastávku v přírodě. My jsme se zde  zastavili kvůli počasí – bylo to poslední místo, kde bylo ještě pěkně (pak se zatáhlo a přišla bouřka s prudkým lijákem, která nás provázela až do Slovinska). Naše děti také v okolí Vídně začínají vyžadovat přestávku.



Booking.com


Laxenburg

Laxenburg

Laxenburg

Laxenburg

Laxenburg

Laxenburg

Laxenburg

Laxenburg

Velika Planina Slovinsko

Neděle 25.6.2017

V neděli 25.6.2017 jsme konečně vyrazili na cestu. Obvykle jedeme mezi čtvrtou a pátou ráno – řidič je relativně dost vyspalý, děti oblečeme a přeneseme do auta a ještě 2-3 hodiny spí. Přemýšleli jsme o cestě přes noc a vždy jsme si to nakonec rozmysleli. Ušetřili bychom zdánlivě čas, ale druhý den bychom byli nepoužitelní – přece jen naše dovolená není o ležení na pláži.



Booking.com


Cesta z Čech a zpět do Čech je vždy nejhorší část celé dovolené. Snažím se vždy nalézt něco zajímavého přibližně v polovině trasy a cestu rozdělit. Měl jsem několik tipů na zastávku v Alpách, ale vzhledem k počasí to dopadlo jinak.

Naše trasa byla tedy následující: Červený Kostelec – Brno – Mikulov – Wien – Graz – Maribor – Velenje – Topolšica. Celkem zhruba 8 hodin, 645 km. Je to profláknutá trasa pro všechny dovolenkáře v Chorvatsku, většina Čechů ji zná jako své boty. Asi není třeba se o ní rozepisovat – není vhodná pro sobotní přesun během sezóny, často jsou zde zácpy. My se snažíme volit buď neděli nebo alespoň cestu mimo sezónu. V tomto roce již bylo otevřeno dalších pár kilometrů dálnice před Vídní, ale cesta od hranice na dálnici se zdá být nekonečná.

K této cestě jedna rada: zastavte na poslední benzínce v Mikulově ještě v Čechách. Mohlo by se zdát, že úroveň toalet v Čechách a v Rakousku je rozdílná ku prospěchu Rakouska, ale určitě to neplatí o úseku Mikulov – Vídeň.

Počasí bylo pěkné, bylo teplo a slunce, ale předpověď říkala prudké srážky v Alpách a ve Slovinsku. Proto jsme se rozhodli, že si uděláme zastávku trochu dříve – kousek za Vídní v parku u zámku Laxenburg. Je to příhodné místo, protože je to pár minut za sjezdem z dálnice, takže zcela minimální zajížďka. O tomto místě již v dalším příspěvku.

Pro cestu do Grazu se poté nabízí cesta po rychlostní silnici S6 přes Semmering. Tato silnice je malebnější a je zde mnohem menší provoz než na dálnici A2. Jedná se o rozdíl 10 km a asi 5 minut. Z rychlostní silnice S6 se u města Bruck an der Mur odbočí na S35 a v Grazu je již průběh silnice stejný jako po dálnici A2.

Za Mariborem se pokračuje dále směrem na Ljublaň. Poslední úsek po silnici 4 vede přes město Velenje – sídlo elektrárny a závodu Gorenje. Sice upravené, ale moderní město bez historické zástavby. Je až s podivem, že po pár kilometrech se objeví hory a malebné vesničky. Naše cesta končila v obci Topolšica, kam jsme přijeli zhruba kolem 15. hodiny již po dešti.

Spojení hor, koupání a poznávání. Kam tedy jet? Po dlouhém váhání jsme se rozhodli po okruh Slovinsko, Chorvatsko a Bosnu a Hercegovinu. Pár dní v Alpách, koupačka v Chorvatsku a poznávání Bosny. Musím přiznat, že Chorvatsko nemám rád, ale děti u moře ještě nebyli a přece jenom je to v této oblasti téměř jediné moře. Katka – mladší dcera – měla ani ne 1,5 roku, a tak jsme nechtěli jezdit příliš daleko.



Booking.com


Slovinsko – tady to známe velice dobře. Byli jsme zde v roce 2016 v Bledu (o tom ještě napíšu) a moc se nám tu líbilo. Je zde ale všechno až moc upravené a v pořádku. Takový stát ideální pro život. Všechno legislativně podchyceno, takové trochu Rakousko – pouze jazyk příbuzný Slovanům.

Chorvatsko je v Čechách známé všem, všichni Češi tam jezdí, a proto bychom se mu nejraději vyhnuli. Já jsem zde nikdy nebyl, tak jsem se chtěl přesvědčit na vlastní oči.

Bosna a Hercegovina byl můj první kontakt s Balkánem. Trochu jsem se bál. Všude jsem četl, že se není čeho bát, ale poprvé je poprvé. Nakonec: krásný stát, kde je nezničená příroda a milí lidé.

Termín: poslední týden v červnu a první týden v červenci.

Trochu nás postrašilo auto, protože se týden před odjezdem rozbil kompresor na klimatizaci a jeďte si s dětmi na jih v létě bez klimatizace. Nakonec se v našem ojetém Sharanu musely dělat zázraky – chladivo stále ucházelo. Nakonec se z dvouzónové klimatizace dělala jednozónová, řezali se trubky, zatěsňovali a vyměnil se kompresor. Naštěstí vše fungovalo.

Celý život jsme jezdili na jedno nebo dvě místa. Týden v jednom ubytování, maximálně k tomu pár dní na druhém. Ideálně hory. Ráno jsme jeli na výchozí místo, pak osmihodinová tůra a večer dvě mrtvoly.



Booking.com


S naší první dcerkou žádná změna, jen to nebyla osmihodinová tůra, ale třeba hodinu a půl s kočárkem nahoru a ta samá vzdálenost dolů. Super. Mohli jsme i s miminkem do Alp. Jak Petruška rostla, kočárek se jí přestával líbit a nastal problém. Vzdálenosti se zkracovali, nebylo snadné vymyslet pro dva akční rodiče program na celou dobu.

Naše cesty se proměnily a my začali více poznávat okolí, hledali zajímavá místa v bližším i vzdálenějším okolí. Nakonec to dopadlo tak, že jsme najeli spoustu kilometrů po okolí, ale většinu jsme jich projezdili právě při návratech do našeho bydlení.

Až loni jsme prozřeli a vymysleli něco zcela jiného. A musím říct, že mnohem lepšího: okružní cestu – pár dní jedno místo, pak přejet dál a za 2 týdny udělat okruh. Stejné množství kilometrů, ale mnohem větší rozsah zajímavých míst i zážitků. Ale také mnohem náročnější plánování.

Pro aktivní rodiče, ale skvělá věc – rozmanitá dovolená, kde se nenudí ani děti, ani dospělí. Kde si všichni mohou přijít na své. Hory, města, zážitky, koupání… Vše se dá naplánovat a stihnout. Jen to chce trochu námahy. Ta ale za to stojí…

 

Západ slunce v Chorvatsku

Mám jeden velký koníček. Rád plánuji cesty, hledám informace o různých místech a samozřejmě i tato místa navštěvuji. Celou dobu to dělám, jak se říká „do šuplíku“. Nakonec jsem se rozhodl, o našich cestách a jejich plánování něco napsat a zveřejnit vše na internetu. Říkal jsem si, třeba by to někoho zajímalo a je škoda si to ukládat jen tak doma.

Jsme rodina, která má dvě malé děti a vždy jsme se celý rok těšili na naše cesty. Cestovali jsme i bez dětí a nedokázali jsme si představit, že se tohoto koníčku vzdáme.  S příchodem první dcerky jsme zjistili, že cestovat se dá i s dětmi, jen si to člověk musí trochu umět zorganizovat. Nyní již máme děti dvě a obě si naše cesty užívají.

Co zde tedy najdete? Důkaz toho, že se dá s dětmi cestovat bez omezení, tipy na zajímavá místa, rady, jak svou dovolenou naplánovat, tipy na ubytování, jak na dovolené ušetřit a na co si dát pozor. Pokud preferujete plážovou turistiku v hotelech „all inclusive“, tak asi tuto stránku příliš nevyužijete. Pokud jste ale aktivní a stále hledáte nová a zajímavá místa, tak jste tu správně.


Booking.com