Oáza uprostřed vyprahlé země – mystický klášter Blagaj

Nedaleko od Mostaru pramení krátká krasová říčka Buna. Pouhých 9 km své pouti zakončí velmi rychle jako přítok majestátní Neretvy. Obvykle by takováto krátká říčka byla jen jedním z mnoha neznámých přítoků, kdyby… No, kdyby nebylo kláštera Blagaj položeného u jeskyně skrývající světoznámý pramen této krátké řeky.  Klášter, mystické místo příslušníků dervišského řádu, jakoby srostlý se skálou, ukrývající pramen Buny si vás okamžitě získá a ještě dlouho vás jeho kouzlo nepustí. 



Booking.com


Jsou lokality, která vás na první pohled získají mystikou či magií toho konkrétního místa. Třeba u nás v Čechách je to Svatý Jan pod Skalou nedaleko Berouna. Moje první návštěva zdejšího kláštera a poustevny ve mně zanechala kdysi hluboký zážitek.

Jedním z takových míst je i dervišský klášter Blagaj. Je zcela jedno, zda se jedná o klášter františkánů, pravoslavný monastýr nebo dervišský klášter, což je stavba islámská. Takováto místa na vás prostě působí podobně.

Blagaj dokresluje orientální charakter Mostaru a silně kontrastuje z katolickým Medžugorje, vzdáleném zhruba 30 minut cesty odsud. Je to typický kontrast pro Bosnu a Hercegovinu, kde dlouhá léta křesťanství i islám žijí vedle sebe.

Blagaj znamená ve volném překladu oáza uprostřed vyprahlé země. Je to opravdu trefné označení, teploty v okolík Mostaru a obzvláště ve městě dosahují v létě mnohdy přes 40°C a zde, u pramene řeky Buny pod vysokou skálou, je vždy příjemně. Díky tomu zde najdete i zelenější vegetaci.

Dostupnost Blagaje z Mostaru je i veřejnou dopravou, vzdálenost je pouhých 13 km. Při příjezdu necháte auto na placeném parkovišti a po úzké silničce pokračujete dolů k řece. Cestou míjíte řadu stánků se suvenýry včetně domácích výrobků, sušených bylin, medu nebo orientálního zboží. My jsme zde bohužel byli brzy ráno, a tak prodejci zatím své zboží pouze vybalovali. I tak jsme ale pořídili nádherný šátek, který naše dcerka nosila celý zbytek dovolené.

READ  Země nikoho. Cesta vnitrozemím Chorvatska.

Po příchodu do kláštera jsme se museli zahalit do pláště, sundat boty a dámská část výpravy si musela zakrýt i hlavu a ramena. Uvnitř na nás celá budova dýchala nezaměnitelnou orientální atmosférou, dřevěné stropy a podlahy zakryté barevnými koberci jsou prostě nezapomenutelné. Přitom jinak je vybavení kláštera poměrně strohé. Součástí kláštera jsou kromě modliteben i společenské místnosti či koupelna. Vrcholem prohlídky je vystavený korán a hlavně balkon s výhledem na pramen řeky, který je přímo nad řekou Bunou.

V areálu kláštera využijte příležitost ochutnat pravou bosenskou kávu v místní kavárně společně s tradičními osmanskými sladkými dezerty typu baklava. Já nejsem přívrženec ani této kávy, ani těchto sladkých dezertů, takže jsem odolal a dodnes toho lituji.

Než odejdeme z kláštera k prameni řeky Buny nabízí se ještě otázka, kdo jsou vlastně dervišové. Derviš je  stoupenec alternativní formy islámu – tzv. súfismu – mystické formy islámu. Často najdete zmínky o tančících derviších, protože právě posvátný tanec byl pro derviše formou modlitby. Kromě Blagaje se na území Bosny a Hercegoviny nachází několik dalších dervišských klášterů, jeden je například přímo v Sarajevu.

Kromě kláštera je však v Blagaji velkým lákadlem pramen řeky Buny – Vrelo Bune. Abychom se k němu dostali sejdeme k řece a po mostě přejdeme na druhý břeh. Zde se nachází výborné rybí restaurace přímo na břehu řeky. Kamenná pěšinka nás dovede přímo k výhledu na jeskyni, v které řeka pramení. Jeskyně vypadá jako pekelná tlama a jedinou záchranou je směr proudu řeky. Představa, že řeka teče opačně a proud vás strhne do jícnu ve skále, by byla skoro děsivá. Takto jste v bezpečí, neboť řeka zde pramení a teče tedy z otvoru ven. Lépe řečeno – vyvěrá na povrch. Řeka Buna je totiž krasová vyvěračka – pramení kdesi v útrobách pod zemí a po 19 km se zde objevuje na povrchu. Místo pod kolmou skalní stěnou je ohromující.

READ  Koupání v pohádkových vodopádech. První den v Bosně.

Škoda, že se zde nesmí koupat. Teplota vody je sice jen kolem10°C, ale lokalita přímo svádí k vykoupání a prozkoumání útrob otvoru ve skále. Bohužel, je zde ale cedulka se zákazem koupání, vzhledem k přilehlému klášteru a oknům směřujícím přímo na pramen řeky. Na druhou stranu zákaz koupání přispívá k zachování této přírodní krásy a brání jejímu zničení.

Nad klášterem se nachází ještě pevnost Hercega Stjepana s fenomenálními výhledy na okolí. Tu jsme bohužel již nestihli, protože děti byly zralé na spánek a nás čekal přesun na sever až za Sarajevo. Doufám, že se ale do pevnosti ještě dostaneme.

Vstupné do kláštera je za dospělou osobu 4 KM. Z parkoviště se dostanete bez problémů ke klášteru s kočárkem. Více informaci o Blagaji najdete na www.tekijablagaj.ba. Jen pro vysvětlenou: označení tekija je právě označení islámské stavby tohoto typu.

Co říci závěrem

Blagaj, společně s Mostarem, městečkem Počitelj, vodopády Kravica a katolickým kostelem Medžugorje patří k nejnavštěvovanějším místům na jihu Bosny a Hercegoviny. Jedná se také o neznámější turistická místa v tomto balkánském státě. Nenechte se tím odradit, všechna místa stojí za návštěvu a stále mají svého ducha.

 

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj

Blagaj



Booking.com

2 komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *