Nedaleko od Mostaru pramení krátká krasová říčka Buna. Pouhých 9 km své pouti zakončí velmi rychle jako přítok majestátní Neretvy. Obvykle by takováto krátká říčka byla jen jedním z mnoha neznámých přítoků, kdyby… No, kdyby nebylo kláštera Blagaj položeného u jeskyně skrývající světoznámý pramen této krátké řeky.  Klášter, mystické místo příslušníků dervišského řádu, jakoby srostlý se skálou, ukrývající pramen Buny si vás okamžitě získá a ještě dlouho vás jeho kouzlo nepustí. 

Booking.com


Jsou lokality, která vás na první pohled získají mystikou či magií toho konkrétního místa. Třeba u nás v Čechách je to Svatý Jan pod Skalou nedaleko Berouna. Moje první návštěva zdejšího kláštera a poustevny ve mně zanechala kdysi hluboký zážitek.

Jedním z takových míst je i dervišský klášter Blagaj. Je zcela jedno, zda se jedná o klášter františkánů, pravoslavný monastýr nebo dervišský klášter, což je stavba islámská. Takováto místa na vás prostě působí podobně.

Blagaj dokresluje orientální charakter Mostaru a silně kontrastuje z katolickým Medžugorje, vzdáleném zhruba 30 minut cesty odsud. Je to typický kontrast pro Bosnu a Hercegovinu, kde dlouhá léta křesťanství i islám žijí vedle sebe.

Blagaj znamená ve volném překladu oáza uprostřed vyprahlé země. Je to opravdu trefné označení, teploty v okolík Mostaru a obzvláště ve městě dosahují v létě mnohdy přes 40°C a zde, u pramene řeky Buny pod vysokou skálou, je vždy příjemně. Díky tomu zde najdete i zelenější vegetaci.

Dostupnost Blagaje z Mostaru je i veřejnou dopravou, vzdálenost je pouhých 13 km. Při příjezdu necháte auto na placeném parkovišti a po úzké silničce pokračujete dolů k řece. Cestou míjíte řadu stánků se suvenýry včetně domácích výrobků, sušených bylin, medu nebo orientálního zboží. My jsme zde bohužel byli brzy ráno, a tak prodejci zatím své zboží pouze vybalovali. I tak jsme ale pořídili nádherný šátek, který naše dcerka nosila celý zbytek dovolené.

Po příchodu do kláštera jsme se museli zahalit do pláště, sundat boty a dámská část výpravy si musela zakrýt i hlavu a ramena. Uvnitř na nás celá budova dýchala nezaměnitelnou orientální atmosférou, dřevěné stropy a podlahy zakryté barevnými koberci jsou prostě nezapomenutelné. Přitom jinak je vybavení kláštera poměrně strohé. Součástí kláštera jsou kromě modliteben i společenské místnosti či koupelna. Vrcholem prohlídky je vystavený korán a hlavně balkon s výhledem na pramen řeky, který je přímo nad řekou Bunou.

V areálu kláštera využijte příležitost ochutnat pravou bosenskou kávu v místní kavárně společně s tradičními osmanskými sladkými dezerty typu baklava. Já nejsem přívrženec ani této kávy, ani těchto sladkých dezertů, takže jsem odolal a dodnes toho lituji.

Než odejdeme z kláštera k prameni řeky Buny nabízí se ještě otázka, kdo jsou vlastně dervišové. Derviš je  stoupenec alternativní formy islámu – tzv. súfismu – mystické formy islámu. Často najdete zmínky o tančících derviších, protože právě posvátný tanec byl pro derviše formou modlitby. Kromě Blagaje se na území Bosny a Hercegoviny nachází několik dalších dervišských klášterů, jeden je například přímo v Sarajevu.

Kromě kláštera je však v Blagaji velkým lákadlem pramen řeky Buny – Vrelo Bune. Abychom se k němu dostali sejdeme k řece a po mostě přejdeme na druhý břeh. Zde se nachází výborné rybí restaurace přímo na břehu řeky. Kamenná pěšinka nás dovede přímo k výhledu na jeskyni, v které řeka pramení. Jeskyně vypadá jako pekelná tlama a jedinou záchranou je směr proudu řeky. Představa, že řeka teče opačně a proud vás strhne do jícnu ve skále, by byla skoro děsivá. Takto jste v bezpečí, neboť řeka zde pramení a teče tedy z otvoru ven. Lépe řečeno – vyvěrá na povrch. Řeka Buna je totiž krasová vyvěračka – pramení kdesi v útrobách pod zemí a po 19 km se zde objevuje na povrchu. Místo pod kolmou skalní stěnou je ohromující.

Škoda, že se zde nesmí koupat. Teplota vody je sice jen kolem10°C, ale lokalita přímo svádí k vykoupání a prozkoumání útrob otvoru ve skále. Bohužel, je zde ale cedulka se zákazem koupání, vzhledem k přilehlému klášteru a oknům směřujícím přímo na pramen řeky. Na druhou stranu zákaz koupání přispívá k zachování této přírodní krásy a brání jejímu zničení.

Nad klášterem se nachází ještě pevnost Hercega Stjepana s fenomenálními výhledy na okolí. Tu jsme bohužel již nestihli, protože děti byly zralé na spánek a nás čekal přesun na sever až za Sarajevo. Doufám, že se ale do pevnosti ještě dostaneme.

Vstupné do kláštera je za dospělou osobu 4 KM. Z parkoviště se dostanete bez problémů ke klášteru s kočárkem. Více informaci o Blagaji najdete na www.tekijablagaj.ba. Jen pro vysvětlenou: označení tekija je právě označení islámské stavby tohoto typu.

Co říci závěrem

Blagaj, společně s Mostarem, městečkem Počitelj, vodopády Kravica a katolickým kostelem Medžugorje patří k nejnavštěvovanějším místům na jihu Bosny a Hercegoviny. Jedná se také o neznámější turistická místa v tomto balkánském státě. Nenechte se tím odradit, všechna místa stojí za návštěvu a stále mají svého ducha.

 

Booking.com